Trstenická obchodní stezka, která stála u zrodu Úval, dala život mnoha jiným osadám a mezi nimi je pro historii území Škvorecké obory významná ves Lhota. Založena byla nejspíše v první polovině 14. století pány z nedaleké Květnice. Díky farnímu kostelu sv. Václava založenému společně se vsí, který byl původně dřevěný a v roce 1379 vystavěn z kamene, víme, kde se středověká vesnice rozkládala.

Území zvané v mapách jako „Kostelik“ apod. leží v Klánovickém lese přímo na hranicích se Škvoreckou oborou a přesné umístění nevelkého gotického kostela se podařilo zjistit odkrytím jeho základů při stavbě vodojemu v roce 1973. Obyvatelé Lhoty se zabývali, tak jak to bylo zcela běžné, především zemědělstvím a k získání půdy jim nezbývalo nic jiného, než vykácet i významnou část pozdější obory. Posledně se o vsi píše v roce 1412 a její osud byl velmi pravděpodobně zpečetěn za husitských válek. Významnou roli snad nehrálo ani vypálení vesnice, nýbrž zdejší nepříliš úrodná půda.

Archeologické stopy po zaniklé vsi Lhota jsou znatelné i dnes.